*Vejde do parku, posadí se na lavičku a kouká na kolemjdoucí, občas někoho osloví s otázkou.* Dobrý den, mohu se zeptat, máte někdo křečka jako já, co mi do školy koupily rodiče? Přemýšlím nad potravou, co prosím jí? Děkuji. *Kouká se do sluníčka a pohupuje nožičky při sezení na lavičce.*

dobrosrdečná lidská bytost, doufá že se nedostane do problémů již v 1. ročníku tím, jak by ráda každému pomáhala

Dneska bylo tak krásně... *přemýšlí s povzdechem, zdali ve svém věku najde nové přátele... *

*prochazí pomalu parkem, rozhlíží se s kým by se mohla bavit. Těší se až nastoupí do školy. Doufá že najde kamarády.*

*Pomalu prochází parkem a přemýšlí, jaké to asi bude první den v Bradavicích. Hůlku a další nakoupené věci má bezpečně uložené doma. Posadí se na lavičku a zasní se. Jací asi budou spolužáci? A hlavně - do jaké koleje jí Moudrý klobouk zařadí?*

*uvelebí se na dece v parku a vyčkává na registraci*

*po té, co vyšla ven z hostince si udělala procházku do parku, kde se chvíli prochází a pak ještě zamíří do centra*

*Jde se projít do parku a sleduje mladé čaroděje, nebo spíše čarodějky, které tu a tam do parku zabrousí a těší se, že se některá z nich připojí*

*nesměle prochází parkem a rozhlíží se*

*přemístí se do parku na místo mimo zraky kolemjdoucích mudlů a vydá se k hostinci *

*prochází se parkem s konkrétním cílem, atom již vidí a tak k němu zamíří, rozhledně se a opatrně sundá pověšený pergamen a zamíří si to ven z parku na toulání se uličkama*

Kotel je zatím pro nás studenty uzavřen :( tak přijďte milí spolužáci do nádražní čekárny, kde se již někdo z nás utábořil při čekání na otevření :) a dnešní večer jsme si vymysleli kouzelný táborák a vyprávění pro odvážné třeba i strašidelných historek :D

*dojde do parku a připevní zde pergamen skrytý před zraky mudlů určený pro spolužáky školy a odchází zpět na nádraží*

*Pomalu prochází parkem a sem tam se rozhlédne jestli nespatří nějakou známou tvář*

*přijde z čekárny na nádraží na svou každodenní procházku a bloumá po cestičkách parku, pak odchází směr domov těšící se na zítřek*

*Odebere se do místa svého odpočinku, nedočkávajíc se dne otevření kotle a návratu do svého skutečného domova na hradě.*

*prochází se parkem, který je osvětlen mudlovskými pouličními lampami, sem a tam a přitom si pobrukuje písničku*

*Cestou od hospody se zastaví v parku. Vyhlídne si lavičku, na kterou se usadí. Zavře oči a vnímá pouze sluneční louče.*

*vrací se od hostince a už už se jí zdálo, že vidí nějakou známou tvář, ale nakonec se z toho vyklubal jen potulný umělec hrající na housle. Přihodí umělci nějaké mudlovské drobné do futrálu a dává si zatracený pozor, aby mu tam nehodila omylem nějaký těžce vydělaný galeon. Pak pádí rychle pryč směrem k nádraží, kde už ji jistě čekají rodiče*

*z nádraží míří přes park k hostinci a kouká, jestli někoho nezahlédne na lavičkách*